kahan, -u m. (6. j. -u) zařízení n. přístroj k svícení n. zahřívání, založené na spalování plynů n. hořlavých par; hořák, kahanec: k. plynový, lihový, olejový; svítit k-em; zahřívat zkumavku k-em; hornický k. důlní svítilna; → zdrob. kahánek, kaháneček v. t.