kaktus, -su (zř. zast. -tu) m. (6. j. -u, -e) (z řec.) 1. zahr. suchomilná pouštní rostlina s dužnatým stonkem (pokrytým ostny) a s krásnými květy, u nás pěstovaná jako pokojová 2. bot. rod Cereus, Mamillaria, Echinocactus aj.: k. velkokvětý tzv. královna noci; → zdrob. kaktusek, -sku m. (6. mn. -scích); — kaktusový příd.: k-é květy; k-é fíky jedlé plody nopálu