kalamita, -y ž. (z lat.) nehoda, neštěstí, pohroma: zima bez sněhu je k. pro úrodu; uhelná k. v krutých mrazech nedostatek uhlí; bytová k. nedostatek bytů; kalamitní (*kalamitový) příd.: les. k. dříví z lesů postižených pohromou; k. plocha lesů