kalendář, -e m. (z lat.) 1. soupis dní a měsíců běžného roku v časovém postupu s různými údaji: k. stolní, nástěnný, útržkový, kapesní, poznámkový; Silvestr je poslední svatý v k-i; k. juliánský; gregoriánský k.; stoletý k. s předpovědmi počasí podle stavu před sto lety; ♦ být poslední v k-i být opomíjen 2. kniha obsahující kalendárium se zábavnou n. poučnou přílohou: čtení v lidových k-ích 3. soupis událostí v kalendářním postupu: historický k.; kulturní, koncertní, dostihový, daňový k.; k. něčí práce: přen. expr. dědeček byl hotový k. dobrý vyprávěč, pamětník mnoha událostí; → zdrob. kalendářík, -u (6. j. -u, 6. mn. -cích), kalendáříček, -čku (6. mn. -čcích, -čkách) m.; — kalendářní v. t., kalendářový v. t.