kamarád (†kamerád, Tyl, Svět., nář. karamád, Herb., Nov.), -a m. (kamarádka, nář. karamádka, -y ž.) (z fr. driv. špan.) druh v zaměstnání n. v zábavě; druh, přítel: poctivý student a dobrý k.; žert. k-i z mokré čtvrti pijáci; → expr. zdrob. kamarádek, -dka m. (mn. 1. -dkové, -dci, 6. -dcích) (kamarádečka, -y ž.), kamarádíček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)