kandidát [-dy-], -a m. (kandidátka I, -y ž.) (z lat.) (na co, čeho) 1. uchazeč o něj. funkci, o něj. hodnost: k. na presidentský úřad; k-i politických stran (na poslanecký mandát); seznámení s k-y do národního výboru; k. na trůn; přen. k. ženitby, sebevraždy; k. nesmrtelnosti básník 2. čekatel na něj. titul n. na něj. povolání, mající již předpoklady pro ně: k. profesury, učitelství; k. advokacie; zkušební k.; k. na členství ve straně 3. k. věd vědecká hodnost nižší než doktor věd (zkr. CSc.): k. historických, filologických, technických aj. věd; → zdrob. kandidátek, -tka m. (mn. 1. -tkové, -tci, 6. -tcích); — kandidátní příd. k 1: k. listina volební, se seznamem kandidátů na urč., např. poslaneckou funkci; k. řeč, kandidátský příd.: k-á disertační práce; k. průkaz strany; — zpodst. kandidátství, -í s. kandidatura: odstoupit od k. (Havl.)