kandidatura [-dy-úra], -y ž. (z lat. zákl.) 1. (na co) ucházení se (oč); k. do sněmu; k. známého básníka na dramaturga činohry; přijmout k-u na úřad presidenta svolit k svému jmenování za kandidáta; žert. k. na stav manželský (Ner.) 2. hovor. hodnost kandidáta věd: dosáhnout k-y