kapitulace, -e ž. (z lat. zákl.) 1. vydání pevnosti; vojenské vzdání se: k. Port Arturu; k. obklíčené německé armády před Stalingradem; přinutit ke k-i; bezpodmínečná k. 2. (před něčím, někým) podlehnutí vůbec, slabošský ústup: k. německé demokracie před fašismem; k. intelektu (K. Čap.) 3. práv. (dř.) zajištění privilegovaného postavení Evropanů ve východních zemích 4. (dř.) závazek k vojenské službě n. doba té služby: vysloužit si čtrnáctiletou k-i (Šmil.); přen. kožich sloužil již kolikátou k-i (Rais); — kapitulační příd.: k. podmínky, smlouva