kapitulovati ned. i dok. (z lat.) 1. vzdávat se, vzdát se vojensky: pevnost kapitulovala; posádka pevnosti kapitulovala 2. (~; před čím, kým) pro potíže se vzdávat, vzdát něj. plánu, ustupovat, ustoupit od něj. předsevzetí, od něj. myšlenky ap.; poddávat se, poddat se (čemu, komu); nemůže ničeho dosáhnout, a proto kapituluje; uznával mé důvody a kapituloval; k. před protivníkem, před nesnázemi; k. před silou myšlenky