kapoun, -a m. (z něm. driv. lat. zákl.) vykleštěný mladý kohout chovaný na výkrm; přen. expr. tlustý a hloupý člověk; → zdrob. kapounek, -nka m. (mn. 1. -nci, -nkové, 6. -ncích); příd. *kapounkový: k. kámen (Jir.) z žaludku kapounka