kapucín, -a m. (kapucínka, -y ž.) 1. člen větve františkánského řádu (nosící hnědé roucho s dlouhou kapucí): žije jako k. v odříkání, asketicky; chodit ke k-ům do kostela n. kláštera kapucínů 2. hovor. černá káva s malým množstvím mléka: pít k-a 3. plemeno holubů s černým lesklým peřím 4. horn. slang. nadložní vrstva málo hodnotného hnědého uhlí; → zdrob. kapucínek v. t.: — kapucínský příd.: k. řád, klášter; k. vous jaký nosí kapucíni; plášť k-é barvy tmavohnědé; k-é kapky lék vyráběný dř. kapucíny; → podst. kapucínství, -í s. stav kapucína