karambol, -u m. (6. j. -u) (ze špan.) 1. náraz kulečníkové koule na dvě ostatní; druh kulečníkové hry: série k-ů; – zahrát si k. 2. ob. srážka: k. motocyklu s autem; přen. expr. nerad bych s ním měl k. konflikt; → zdrob. karambůlek, -lku m. (6. mn. -lcích) (Kun.); — karambolový příd. k 1: k-é sestavy