katedra, -y ž. (2. mn. -der) (z řec.) 1. učitelský stůl ve třídě (pův. vyvýšený bedněný pult) 2. poněk. zast. vědní obor na vysoké škole a učitelské místo s ním spojené; stolice: zřídit k-u pro nový obor; k. pedagogiky nebyla obsazena; vzdát se, být zbaven k-y; hlásal to z k-y ve svých vysokoškolských přednáškách 3. základní organizační jednotka vědecké a pedagogické činnosti fakult vysokých škol; pracovní skupina učitelů blízkých oborů n. téhož oboru na vysoké škole: k. slavistiky, botaniky, pozemního stavitelství; vedoucí k-y; schůze k-y 4. círk. učitelský úřad papeže: mluvit z k-y činit věroučné rozhodnutí; katedrový příd.: k. pult; přen. školský, skutečnému životu vzdálený: k. tón; k. filosof; samoúčelná k-á učenost; k. socialismus; přísl. katedrově: k. filosofická publikace; v. též ex cathedra