kaziti ned. (3. mn. -í, rozk. kaz, trp. -žen) 1. (co) činit porušeným, nepotřebným; zbytečně, neužitečně spotřebovávat; poškozovat, porušovat, ničit: k. si zdraví, žaludek, oči; k. hodinky neopatrným zacházením; k. papír, materiál 2. (co; co komu) bránit někomu v úspěšném uskutečnění, získání, využití, prožití něčeho; mařit, hatit: k. plány; k. lidem štěstí, chuť, náladu; k. (si) život, vánoce, dovolenou 3. (koho, co) činit mravně špatnějším: příkladem, slovy, shovívavostí k. děti, mládež; k. mravy, kázeň; — kaziti se ned. stávat se horším, špatnějším, nepotřebným: žák, představený, pracovník se kazí začíná se hůř učit, chovat, jednat, hůř pracovat, počasí se kazí zhoršuje se; zub se kazí; potraviny se kazí podléhají rozkladu (hnijí, kvasí ap.) ○ předp. na-, na- se, po-, po- se, pře-, vy- se, z-, z- se, → nás. kazívati, kazívati se (o) bez předp.