kdežto zájm. přísl. a sp. I. zájm. přísl. vzt. zast. 1. (zř. též kdežť) kde, kdež: zaběhla na lučinu, k. utrhla kvítek (Šmil.); ptají se, kdežť více dávají (Jir.) 2. kdy: byly týdny, k. o sobě nedal zpráv II. sp. podř. připojuje závislou větu s význ. odporovacím; naproti tomu: dnes je práce ctí, k. dříve často znamenala pokořování; Pavel ve válce padl, k. Jan se vrátil