kdyby sp. a částice (při slovese j. 1. kdybych, 2. kdybys, ve spoj. se zájm. kdyby ses, sis, tys, 3. kdyby, mn. 1. kdybychom, 2. kdybyste, 3. kdyby) I. sp. podřadicí 1. podmiňovací uvádí vedlejší věty vyjadřující neskutečnou podmínku; v tom případě, že by, za té podmínky, že by; jestliže by, -li by: kdybych byl zdráv, rád bych ti to udělal; kdybys měl kdy, přijď; k. ses učil, uměl bys to lépe; kdyby sis to rozmyslil, zavolej; kdybych to byl (býval) věděl, byl bych ti to (býval) řekl; co k. to nebylo pravda; kdyby nebylo kdyby, nebylo by chyby (pořek.) 2. (i) kdyby, (ani) kdyby, ob. kdyby s významem přípustkovým, i v tom případě, že by; ani v tom případě, že by: i k. chtěl, nemůže to přinést; nedostane to, ani k. zlatem platil; i kdyby to udělal, už mu to málo pomůže; ob. k. ses rozkrájel, neustoupím; kdybych měl do rána pracovat, nebudu hotov; přijdu, k. šídla padala II. částice 1. uvádí věty přací n. věty vyjadřující obavu z něčeho; kéž by, kéž ne: k. už přišel; k. konečně pršelo; už jen kdybych byl zdráv; kdybych to byl věděl; – k. se to tak rozbilo; k. tam spadl 2. uvádí mírný rozkaz n. žádost: kdybyste byl tak dobrý a pomohl mi: kdybys raději mlčel! 3. uvádí věty zvolací vyjadřující možnost něj. děje: kdybyste ho byla viděla, jak mu to slušelo!