klásti ned. (1. j. kladu, rozk. klaď, min. kladl, trp. kladen, přech. přít. klada) 1. (co, koho kam, co) dávat něco na něj. místo, umísťovat, zprav. tak, aby to leželo: k. knihy na stůl, břemena na zem; k. nakrájené plátky masa do pekáče; k. něco na místo; k. věnec na pomník; k. obklad na ránu přikládat; kladení do hrobu ukládání; k. dítě do kolébky; k. nemocného na nosítka ukládat; k. nohu vedle nohy; k. základní kámen; k. základy; k. kolejnice, potrubí, podlahu, cihly; (o hmyzu) k. vajíčka; slepice kladou vajíčka (zř.) snášejí; k. barvy nanášet; k. karty hrát, vykládat; k. oheň (Herb.) rozdělávat; k. obilí (nář.) kosit; k. tečku, čárku psát; k. rovnítko mezi něčím, mezi něco, přen. považovat to za stejně závažné, hodnotné ap.; k. přízvuk, důraz na slovo dávat; přen. k. důraz, váhu na poctivé jednání zdůrazňovat jeho význam; po předložce "bez" se klade 2. pád; k. rukopis do 15. stol. zařazovat, určovat; k. někoho vysoko, nízko hodnotit; k. někoho, něco na roveň někomu, něčemu stejně oceňovat; k. něco proti něčemu stavět do protikladu; k. něco někomu k nohám věnovat; k. život za vlast obětovat; k. něco za oběť; k. někomu něco za vinu obviňovat někoho z něčeho; k. někoho za vzor, za příklad dávat; k. za čest, za zásluhu, za hanbu; k. někomu nůž na krk násilím někoho k něčemu nutit, zprav. k rozhodnutí; k. něco někomu na srdce, na pamět důrazně připomínat, zdůrazňovat; k. počet z něčeho (zast.) skládat účty, zodpovídat se z něčeho; k. naděje do někoho, něčeho, v někoho, v něco doufat v někoho, v něco; k. otázky někomu tázat se někoho; k. odpor někomu, něčemu odporovat; k. překážky někomu, něčemu; k. meze; dobročinnosti se meze nekladou; k. přísná měřítka; kniž. kladu si za čest oznámit vám pokládám; k. úkol, odpovědnost na někoho pověřovat někoho úkolem, činit někoho odpovědným; k. podmínku někomu činit vyhovění někomu závislým na splnění něčeho; zast. k. popelem (Jg., Hol.) pálit, vypalovat; – k. (si) závazek; k. si podmínky vyžadovat splnění něčeho před vyslovením souhlasu; k. (si) za cíl něco usilovat o něco, směřovat k dosažení něčeho; mat. k. něco za něco dosazovat; mysl. k. oka, pasti, železa; k. léčky, přen. činit nástrahy; (o zvěři parohaté a rohaté) vrhat mláďata; tech. vakuové kladení dlaždic †2. (co) prohlašovat, tvrdit: klademe zatím jen tolik: konání lidské je činitelem přírodního řádu (K. Čap.); paša utrpěl strašnější porážku, nežli jak první zprávy kladly (Jir.); — klásti se ned. kniž. (kam) usazovat se, umísťovat se, zprav. ležmo; uléhat, lehat si: k. se do postele; střelec se klade na zem; prach se klade na nábytek; k. se polem (Pal.) (zast.) tábořit; přen. večer, stín se kladl na krajinu ○ předp. na-, po-, pro-, vy-