kladivo, -a s. (6. j. -u) nástroj k bušení, tlučení, bití do něčeho: k-a bušila do žhavého železa; zatloukat k-em hřebíky; bicí k. věžních hodin; srdce jí bilo jako k.; tech. ruční, parní, pneumatické, strojní, vrtací, sbíjecí k.; sport. železná koule na ocelovém laně užívaná jako náčiní k házení: hod k-em; zdrob. kladívko, kladívečko v. t.