klamný (2. st. klamnější) příd. uvádějící v klam, v omyl, založený na klamu, na omylu; klamavý, oklamávající, mýlící, mylný; zdánlivý, lichý: k-á řeč; k-é zdání; k-é sliby; k-é štěstí; k-á naděje; k. dojem; vytvořit si k. obraz o někom; k. optimismus; bot. kostřava k-á; černýš k.; rašeliník k.; holubinka k-á; voj. k-ó stavby zřizované proto, aby nepřítel byl uveden v omyl o umístění skutečného objektu, o urč. činnosti, o systému palby ap.; → přísl. klamně: k. živé obrazy; k. považovat za důkaz mylně; → podst. klamnost, -i ž.: k. nadějí