klas, -u m. (6. j. -e, -u, 6. mn. -ech) horní část stébla se semeny (nejč. u travin, zvl. obilnin): zralý k.; zelený, zlatý, žlutý k.; žitný, kukuřičný k.; obilí stálo ještě v klasech; ♦ dočkej času jako husa klasu (pořek.) buď trpělivý; bylo jich jako klasů na poli velmi mnoho; bot. jednoduché hroznovité květenství, složené z kvítků přisedlých v úžlabí listenů na vřetenu (např. u jitrocele); → zdrob. klásek, kláseček v. t.; *klasík, -u m. (Táb.)