klenouti ned. (co) 1. stavebně uzavírat, opatřovat klenbou: k. chodbu, chrámovou loď 2. obloukovitě zdvíhat: strom klene větve rozprostírá; — klenouti se ned. 1. zdvíhat se v podobě klenby: oblouky mostu se klenou nad vodou 2. být obloukovitě rozložen, umístěn: obočí se klene; nebe se klenulo vysoko; duha se klenula nad obzorem ○ předp. pře-, pře- se, roz- se, s-, v-, vy-, z-, za-