kloktati ned. (1. j. -ám) 1. vyplachovat si ústní a nosohltanovou dutinu; tím ji též léčit n. dezinfikovat: pohárek na kloktání; k. heřmánkem, hypermanganem 2. řidč. též kloktati se varem se prudce pohybovat, prudce se vařit; klokotat 1: voda kloktá; kloktající se polévka 3. řidč. bublavě téci; bublat, klokotat 2: kloktání potoka; pramen kloktá ze země; přen. slova kloktala v hrdle 4. vydávat kloktavý zvuk volným pohybem něčeho v něčem n. na něčem: málo čerstvá vejce kloktají; hubená lýtka kloktala v holínkách; široké kalhoty kloktají kolem kolen plandají se; voda kloktala ve džbáně (při přenášení); přen. nohy mu kloktaly třásly se; *5. (co v čem; čím) prudce krouživě pohybovat, míchat, kverlat: k. mouku v mléce; k. směsí ○ předp. roz-, roz- se, vy- (se), za-; → nás. kloktávati (o) bez předp.