klopiti ned. (3. mn. -í) 1. (co) obracet směrem dolů; sklánět, schylovat: k. oči, zrak dívat se (v rozpacích ap.) k zemi 2. (co) obracet nohama, dnem ap. vzhůru; převracet: neklopit!; pluh klopí brázdu 3. ob. expr. (co; ~) platit: k. peníze; k. pokutu; musí k.; — klopiti se ned. sklánět se, schylovat se: víčka se klopí; přen. soumrak se klopí na město ○ předp. o-, ob-, ob- se, od-, od- se, po-, po- se, pře-, pře- se, při-, při- se, s-, s- se, vy-, vy- se, vz-, za-, za- se; → nás. klopívati, klopívati se (o) bez předp.