kmit, -u m. (6. j. -u) 1. velmi rychlý, krátký pohyb sem a tam; mihnutí, mih, míhání: k. hlasivek; harmonické kmity; k. paprsku; obratný k. silných paží; křečovité kmity v obličeji škubnutí; těl. k. rukama, nohama, hlavou; fyz. pohyb kyvadla z jedné krajní polohy do druhé a zpět; změna fyzikální veličiny z klidové hodnoty do jedné extrémní hodnoty přes klidovou hodnotu do druhé extrémní hodnoty a zpět do klidové hodnoty: počet kmitů za vteřinu 2. záblesk světla, slabý chvějivý svit; míhání, třpyt: k. svíčky; slabý k. hvězd; zlobný k. v očích; přen. k. naděje; → zdrob. kmiteček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)