kmitati ned. (čím) rychle pohybovat sem tam: k. trupem; k. víčky; k. prsty; k. smyčcem; — kmitati (se) ned. 1. rychle se pohybovat sem tam; míhat se: nohy se kmitaly; včely podrážděně kmitají poletují; pozoroval obě dívky, jak se kmitaly mezi stromy (Malíř.); auta kmitala sem tam; kmitání hlasivek opakovaný pohyb oddálení a sblížení hlasivek; přen. kmitání otázek rychlé střídání; fyz. kmitání periodická změna fyzikální veličiny kolem klidové hodnoty, oscilace: k. struny 2. (o světle) míhavě, třaslavě svítit; míhavě se zableskovat, probleskovat; třpytit se: světlo kmitalo; hvězdy se kmitaly; lucerny se kmitají tmou; mezi stromy se kmitají domky; přen. úsměv se kmital na tváři; cosi neurčitého kmitalo mysli; kmitání vzpomínek ○ předp. pro-, pro- (se), roz-, roz- (se), za-, za- (se), → nás. kmitávati, kmitávati (se) ○ předp. v. kmitati, dále po-, pře- (se); — dok. kmitnouti