knedlík, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) (z něm.) vařené moučné jídlo, zprav. kulovitého tvaru: vepřové s k-y a se zelím; houskové k-y s omáčkou; několik plátků, koleček k-u; guláš a šest knedlíků plátků knedlíku; bramborové, kynuté, švestkové k-y; chlupaté k-y ze syrových brambor; mastné k-y, přen. lid. název blatouchu; ♦ mít k. v ústech vadně mluvit n. zpívat (s kořenem jazyka staženým dozadu); nesrozumitelně, huhňavě mluvit (při zánětu v krku ap.); zř. expr. brát míru na k-y zívat; → zdrob. knedlíček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách): masové, játrové k-y; příd. knedlíčkový: k-á polévka