knihomol, -a m. (1. mn. -ové) expr. kdo stále leží v knihách; náruživý čtenář knih ztrácející často zdravý vztah ke skutečnosti; knihožrout: profesorský, zaprášený k.; knihomolský příd. expr.: k-á moudrost; → podst. knihomolství, -í s. expr. náruživá záliba ve čtení knih vedoucí často k neživotným názorům