knihopis, -u m. (6. j. -e, -u) 1. odborné popisování a zaznamenávání knižně n. časopisecky vyšlých literárních prací; bibliografie, knihopisectví 2. řidč. soupis, seznam tiskem vydaných literárních prací podle urč. výběru (podle doby, autorů, problémů ap.); bibliografie; *knihopisec, -sce m. bibliograf; knihopisectví, -í s. knihopis 1, bibliografie 1; knihopisný příd. ke knihopis; bibliografický: k. přehled; k-á přítěž; → přísl. knihopisně