kožený příd. 1. zhotovený z kůže: k. pás; k-é pouzdro; k-é boty, rukavice; k-é křeslo potažené kůží 2. mající něj. vlastnost (zprav. tuhost) kůže: k-á slupka tuhá jako kůže; k-é jablko sorta zimních jablek se silnou slupkou; zahr. k-á reneta 3. upjatý, neživotný, nepružný, strohý, strnulý: k. pedant; k-é úřadování; k. výklad; k-é vyjadřování; → přísl. k 3 koženě: k. se vyjadřovat; → podst. k 3 koženost, -i ž.