koalice, -e ž. (2. mn. -ic, -icí) (z fr.) seskupení, sdružení, spolčení (růz. organizací n. celků ke společnému postupu n. působení): vládní k.; k. vládních stran; k. dělníků; protihitlerovská k. za druhé světové války; protiválečná k. stamiliónů pracujících lidí společenství; koaliční příd.: k. strany, vláda; práv. k. právo spolčovací, zejm. k ochraně zájmů zaměstnanců (např. odborové organizace) n. zaměstnavatelů (např. kartely a trusty) v kapitalistické soustavě; k. válka vedená společně několika státy; → přísl. koaličně; → podst. koaličnost, -i ž.