kobyla, -y ž. 1. samice koně domácího; klisna, hřebice; přen. zhrub. silná, hranatá žena 2. samice koňovitých savců vůbec: oslí, zebří k. 3. zprav. expr. kůň vůbec: stará, sešlá k.; drožkářská k.; ♦ kovářova k. chodí bosa (pořek.) to, co někdo vyrábí n. s čím obchoduje, sám nemá 4. ochranná konstrukce proti ledu; koza 5. nár. krov s hřebenovou vaznicí; hřebenová vaznice 6. ob. prsní kost husy n. kachny, kobylka; → zdrob. kobylka v. t., expr. *kobylička, -y ž. (Čel.)