kokrhati ned. 1. (o kohoutovi) vydávat charakteristický křik, hlas: hlučné kokrhání kohoutů; expr. saxofon do toho kokrhal (Pujm.); ♦ už o tom kohouti kokrhají kdekdo to ví, každý o tom mluví 2. hanl. (~; co) (o člověku) hlasitě zpívat n. mluvit pronikavým, nemelodickým hlasem: šaškové kokrhali; k. kuplety; zhrub. co to kokrhá? ○ předp. od-, roz- se, za-; → nás. kokrhávati (o) bez předp.; — dok. kokrhnouti