kolaterála, -y ž. (z lat. zákl.) anat. nervové k-y nervová vlákna rozvádějící vzruchy k několika centrům současně; cévní k-y druhotně rozšířené drobné cévy, jimiž může krev obcházet, vznikla-li překážka v hlavní cévě; kolaterální příd.: anat. k. nerv souběžný; k. oběh krevní jdoucí cévní kolaterálou; bot. k. svazky cévní probíhající vedle sebe; → přísl. kolaterálně