koleso, -a s. (6. j. -u, -e) 1. zprav. mn. kniž. velké kolo; expr. kolo vůbec: k-a vlaku, kočáru; přen. k-a osudu, dějin, revoluce; tech. lopatkové k. kolo (parníku) 2. obl. lámat, dělat k-a pohybem stranou na rukou a na nohou napodobit točící se kolo