kolo, -a s. (6. j. -e, 6. mn. -ech) 1. kotouč kruhové podoby přenášející zprav. pohyb: k. vozu, auta, lokomotivy; mlýnské k.; hnací, převodní k.; ozubené k.; otáčení, skřípání kol; byl kolem lámán mučidlem v podobě kola; přen. roztočit kola (továrny) uvést do provozu, v činnost (továrnu); popohnat k. pokroku urychlit pokrok; je páté k. u vozu zbytečný, bezvýznamný; pamatovat na zadní kola (čast. kolečka) na budoucnost, na stáří; poněk. zast. ob. jdi na k.! k šípku, k čertu; každý táhne na své k. (přísloví) sleduje svůj prospěch; fyz. k. na hřídeli; Segnerovo k. 2. (jízdní) k. jednostopý dopravní prostředek jezdcem uváděný v pohyb šlapáním do pedálů; bicykl, velocipéd (poněk. zast.); cestovní, závodní k.; pánské, dámské k.; motorové k. s pomocným motorkem; iezdit na kole; jezdec na kole cyklista 3. okrouhlý tvar; jev n. věc okrouhlého tvaru; kruh: k. na vodě; vzít se za ruce a utvořit k.; měsíc má k. halo (meteor.); – kola se mu dělala před očima mžitky, bylo mu nevolno; – hošík běhal s kolem, honil k. obruč; k. dříví svazek polínek; křičet, volat na celé k. ze všech sil; rozchechtal se na plné k. (Olb.); těl. kruhový pohyb: k. únožmo; v. též dokola 4. tanec, kolový taneční rej: jít z kola do kola, být stále v kole stále tančit; přen. být celý den v (jednom) kole být velmi zaměstnán; srbské k. druh národního tance 5. poněk. zast. společnost, kruh, kroužek: pobýt v kole milých přátel 6. sport. okruh závodní dráhy: proběhnout, ujet první, druhé k.; objet na stadiónu čestné k. 7. část utkání n. sportovní i jiné soutěže: rohovnický zápas na deset kol, o deseti kolech; jarní, podzimní k. fotbalové ligy; okresní k. Soutěže tvořivosti mládeže; vylučovací, závěrečné k. soutěže; postoupit do dalšího kola; zdrob. kolečko v. t.