kolotoč, -e m. otáčivé kruhové zařízení se sedátky jako součást zábavních podniků, zejm. na pouťových zábavách: elektrický, řetízkový k.; vřeštivá muzika od houpaček a k-ů; přen. expr. kroužení, víření: k. fantazie (Maj.); k. krve (Neum.); k. nápadů, k. pestrých melodií střídání; expr. zmatek, blázinec: to zde máme dnes k.!; → zdrob. *kolotůček, -čku m.: malinkatý k. (Lid. nov.)