kolovrat, -u m. (6. j. -u, -ě) 1. dřevěný domácí nástroj na předení lnu; kolovrátek 1: k. se lnem na kuželi; Zlatý k. báseň Karla Jaromíra Erbena; poněk. zast. vyřídilka jí jela jako k.; má jazyk na k-ě, jako k. hbitý 2. starší český lidový tanec; kolovrátek 3; → zdrob. kolovrátek v. t.