koncept, -u m. (6. j. -u, -ě) (z lat.) 1. první zpracování něj. textu; náčrtek: k. dopisu, spisu, stížnosti; odevzdat k. i čistopis; ♦ přivést, vyvést někoho z k-u, splést někomu k. vyrušit, zmást pořad jeho myšlenek n. plánů, zmást ho v jednání; splést se v k-u; přijít, dostat se, vypadnout z k-u ztratit souvislost řeči, jednání *2. pojetí, koncepce: k. vývojový (Šal.); — konceptní příd. k 1: k. úředník (dř.) vypracovávající návrhy spisů; k. papír na koncepty, horší jakosti