konstituce [-ty-] (zast. ob. konštituce), -e ž. (z lat.) 1. kniž. ústava: republikánská k. 2. (zprav. v 18. a 19. stol.) druh státního politického zřízení, při němž hlava státu (zprav. panovník) je vázána spolupůsobením voleného zastupitelstva (parlamentu): pád Metternichův a prohlášení k.; boj za k-i 3. stavba těla, tělesná soustava, tělesný stav; konstrukce: člověk silné, zdravé k.; mít železnou k-i; med. celkový tělesný stav (ve smyslu anatomickém a funkčním) 4. chem. uspořádání atomů v molekule; — konstituční v. t.