konvokace, -e (†konvokací, -í Wint.) ž. (z lat.) 1. hist. svolání, sjezd; sněm: klérus shromážděný v k-i (Šus.); sněm zvaný k. (Šus.); (v německé římské říši) svolání říšských stavů k volbě císaře 2. práv. k. věřitelů veřejná soudní výzva k přihlášení pohledávek; — konvokační příd.: hist. k. sněm; – práv. k. řízení