konsul [-zul], konzul, -a m. (1. mn. -ové) (z lat.) 1. (též konsulka, konzulka, -y ž.) zástupce jmenovaný vládou do velkých měst cizích států, mající na starosti ochranu zvl. hospodářských a právních zájmů svého státu, jeho občanů ap.: generální k.; honorární k. 2. hist. (ve starověkém Římě) jeden ze dvou nejvyšších úředníků majících v době republiky nejvyšší pravomoc, zvl. vojenskou a soudní: volba k-ů 3. hist. (ve Francii) titul nejvyšších státních úředníků (pův. tři) v letech 1799-1804: zvolení Napoleona doživotním k-em; — konsulský, konzulský příd.: k-á hodnost; k. úřad; → podst. konsulství, konzulství, -í s. hodnost, úřad konzula