kopati ned. (1. j. -u, -ám, rozk. -ej, přech. přít. -aje) 1. (~; co) údery motyky ap. zkypřovat vrchní vrstvu země; uvolňováním hlíny hloubit (jámu ap.): k. na zahradě; k. základy domu, hrob; ♦ kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá (přísloví) kdo jinému strojí úklady, stává se, bývá sám jejich obětí 2. (co) údery něj. nástroje (nejč. motyky) uvolňovat a odhrnovat zem a tím z ní něco získávat; dobývat: k. brambory; k. uhlí 3. (~; koho, co; do koho, čeho) způsobovat, dávat rány úderem nohy, dávat údery nohou: kůň kope; k. souseda v lavici; dítě leží na zádech a kope nohama ve vzduchu; k. do stolu; k. do míče; přen. expr. nedovolíme, aby se do slušných lidí kopalo aby byli uráženi, ponižováni, odstrkováni 4. sport. slang. hrát kopanou: kope za Spartak 5. ob. hanl. (co) špatně, neuměle provádět, dělat: k. tanec, hru; neumí úlohu, kope to ○ předp. do-, na-, o-, od-, po-, pod-, pro-, pře-, při-, roz-, s-, u-, v-, vy-, z-, za-; → nás. kopávati; — dok. kopnouti