kopulace, -e ž. (z lat.) 1. (též kopulací, -í ž.) zast. ob. oddavky, svatba, sňatek: veselá k. (Herrm.); dávám k. dohromady (Rais); k-cí bude ve středu (Jir.) 2. biol. pohlavní spojení; zahr. družení; — kopulační příd.: zast. ob. k. kabát svatební; – biol. k. orgán