kopyto, -a s. (6. j. -ě) 1. rohovitý obal konce prstů někt. savců: koňská k-a; k-a zebry, osla; dusot kopyt; koňské k. (v. též koňský 2); ♦ roznést někoho na k-ech (expr.) úplně ho potřít (v diskusi ap.); v tom vězí, je čertovo k. (n. kopýtko) záludnost, úskok 2. dřevěná forma na obuv: obuvnické k.; ♦ všecko je na jedno k. úplně stejné; narážet něco na politické k. dávat tomu, zprav. násilně, politický význam, smysl; ševče, drž se (svého) k-a (přísloví) zůstaň při tom, co dovedeš 3. zhrub. nadávka nešikovnému, hloupému, neobratnému člověku; → zdrob. kopýtko v. t.