korekce, -e ž. (z lat.) 1. oprava, úprava: k. údajů; fyz., tech. hodnota, kterou musíme přidat k naměřené hodnotě, abychom dostali hodnotu správnou; k. ozubení; hvězd. k. hodin; med. k. oční vady skly 2. náprava: k. provinilých *3. slang. (dř.) korekční cela (pro nápravu provinilých vězňů) (Dyk, Olb.); (dř.) nápravný ústav (pro mládež); — korekční příd.: tech. k. tabulka; k. šroub k opravě polohy částí přístrojů; hvězd. k. čočka dalekohledu; – k. cela (Dyk)