korelace, -e ž. (z lat.) vzájemná závislost; souvztažnost: k. stavu tělesného a vlastností duševních; k. mezi jedincem a společností; k. jevů jazykových s jinými jevy sociálními; váha stébla je v kladné k-i s váhou klasu; jaz. vztah mezi fonémy lišícími se jedinou podstatnou vlastností, opakující se u více než u jednoho páru fonémů: měkkostní, znělostní, kvantitativní k., bot. k. pupenu a listu ap.; mat. k. statistických řad; kladná, záporná k.; korelační příd.: k. závislost; k. jev, vztah; jaz. k. vlastnost