kormidelník, -a m. (6. mn. -cích) (kormidelnice, -e ž.) kdo řídí směr lodi kormidlem: čtyřveslice s k-em; k. parníku Děvín; přen. k. strany vedoucí činitel, vůdce; → expr. zdrob. kormidelníček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)