kormidlovati ned. 1. (co; ~) řídit směr něčeho kormidlem: k. loď; umět k.; přen. k. politiku usměrňovat, určovat, řídit 2. řídit směr něj. pohybu vůbec: tupý ocas ledňáčka špatně kormidluje; při plavání kraulu nohy kormidlují ○ předp. pro-, vy-, za-