korouhev, -hve ž. 1. prapor, zprav. vyztužený: vojenská k.; k-e s kalichem nad hlavami husitských bojovníků; k-e cechů; poutníci s k-emi; přen. kniž. symbol přináležitosti k něj. celku, k něj. myšlence; prapor: sjednotit utlačené národy pod k-í svobody; vztyčit k. svobody zahájit boj o svobodu, ujmout se jeho vedení; větrná k. ukazující směr větru 2. (dř.) vojenský oddíl jízdy; → zdrob. †korouhvice, -e ž.: válečná k. (Vrchl.); plechová k. (Wint.); korouhvička v. t.