koruna, -y ž. (z lat.) 1. ozdoba hlavy kruhového tvaru, odznak panovnické hodnosti: zlatá k. zdobená drahokamy; královská k.; svatováclavská k.; trnová k., přen. utrpení; přen. nést mučednickou k-u těžce trpět; k. z copů (dř. ženský účes) 2. panovnická hodnost; přen. panovník: ucházet se o českou k-u; – moc k-y císařské; rádce k-y 3. korunní země; království: boj o českou k-u; země k-y české 4. (dř.) zpodobení panovnické koruny, šlechtický n. čestný odznak: k. na helmici, na štítě; zlatý kříž s k-ou (vyznamenání) 5. jednotka měny v někt. státech; platidlo představující tuto hodnotu: k. československá (zn. Kčs), dánská, švédská; kovová, papírová k.; ob. mít, nemít k-y peníze; ekon. kontrola k-ou 6. rozvětvená listnatá část stromu: k-y staletých dubů; lípa s rozložitou, košatou k-ou 7. nejvyšší stupeň něj. konání, úsilí; vyvrcholení, dovršení: poslední sbírka básní je k-ou básníkova díla; člověk je k. lidstva; k. poznání; nasadit něčemu k-u (často iron.) vyvrcholit to 8. bot. vnitřní obal květu, zprav. barevný 9. mysl. rozvětvené zakončení jeleního parohu nejméně s třemi výsadami 10. hud. znaménko prodloužení tónu n. pomlky bez přesného výměru; fermata 11. tech. řidč. k. běhounu jeho střední část 12. stav. nejvyšší část náspu, vozovky, hráze, přehrady ap. 13. hvězd. Severní k. jm. souhvězdí severní oblohy 14. v míst. jm.: Zlatá K. obec a klášter v jižních Čechách; zdrob. korunka v. t.: korunový v. t.